Kdo je Online
Máme hostů: 125 připojenoodkazy
| Informace |
|
Rozšíření:
Homopus femoralis se nachází v horách na východě a severu Kapské provincie, kde žije ve výšce nad 900 m n.m. do 1800 m n.m. Kromě toho se vyskytuje v jižním Oranje-Freistaat a na jihozápadě Transvaalu. Nejvýchodnější populace zasahuje až na okraj území státu Lesotho. Izolovaně od tohoto hlavního rozšíření se na západě Jižní Afriky v oblasti Karoo nachází další populace, která pokračuje až do centrálního Kapska v oblasti Komsberg a okrese Sutherland.
Popis:
Homopus femoralis je největším druhem z rodu Homopus. Samice měří 13 - 16 cm a samci 11 – 13 cm. Dospělé želvy váží 200 – 300 g. Největší nalezená želva byla samice a měřila 168 mm. Stejně staří samci jsou až o třetinu menší než samice. Samci nemají konkávní plastron a mají delší a tlustější ocas.
Karapax je shora zploštělý. Okrajové štítky jsou nadzdvižené a zubaté. Karapax je většinou jednobarevný, červený nebo olivově hnědý. Plastron samců má stejnou barvu jako karapax. Samice mají špinavě žlutý plastron, často s tmavohnědým okrajem. Hlava, nohy a ocas jsou žluté až světle hnědé a příležitostně se zabarvuje do oranžova. Přední nohy mají 4 drápy, stejně jako u Homopus areolatus (u Homopus bergeri mají 5). Zajímavostí tohoto druhu je, že na stehnech zadních nohou se nachází výrazné rohovinové kužely a také třásnité výběžky. Podle toho se také jmenuje femoralis (femur – latinsky stehno).
Způsob života:
Charakteristickým životním prostředím jsou skalnatá horská pásma a trávou porostlé náhorní plošiny. Žije ve velmi extrémních přírodních podmínkách. Kdy v létě dosahují až 35°C a v zimě často klesají až pod 0°C. Většina srážek spadne za krátké období v létě. Žije ve skalních štěrbinách a v opuštěných termitištích, ochranu vyhledává i pod kamennými deskami. Nejaktivnější je v časných ranních hodinách, kdy nejsou tak vysoké teploty. V této době hledá potravu, živí se různými trávami, bylinami a sukulenty. Od června do září, kdy je území pokryté sněhem se zdržují v hlubokých skalních štěrbinách, kde tráví zímní spánek.
Během tamějšího léta klade 1-3 oválné vejce ( 29-35 mm x 25-27 mm) do zhruba 7 cm hluboké jámy, z nichž se líhnou mláďata dlouhá jen 25 – 30 mm a váží 6 – 8 g.
Ohrožení:
Tato želva je ohrožena především ptáky a varany, kteří vyhrabávají vejce ze snůšky a žerou hlavně mláďata. Dále je ohrožena ničením životního prostředí. V Jižní Africe jsou přísně chráněny.
V červené knize je jako méně dotčený druh a v CITES je II.
Rozšíření: Homopus femoralis se nachází v horách na východě a severu Kapské provincie, kde žije ve výšce nad 900 m n.m. do 1800 m n.m. Kromě toho se vyskytuje v jižním Oranje-Freistaat a na jihozápadě Transvaalu. Nejvýchodnější populace zasahuje až na okraj území státu Lesotho. Izolovaně od tohoto hlavního rozšíření se na západě Jižní Afriky v oblasti Karoo nachází další populace, která pokračuje až do centrálního Kapska v oblasti Komsberg a okrese Sutherland.
Popis: Homopus femoralis je největším druhem z rodu Homopus. Samice měří 13 - 16 cm a samci 11 – 13 cm. Dospělé želvy váží 200 – 300 g. Největší nalezená želva byla samice a měřila 168 mm. Stejně staří samci jsou až o třetinu menší než samice. Samci nemají konkávní plastron a mají delší a tlustější ocas. Karapax je shora zploštělý. Okrajové štítky jsou nadzdvižené a zubaté. Karapax je většinou jednobarevný, červený nebo olivově hnědý. Plastron samců má stejnou barvu jako karapax. Samice mají špinavě žlutý plastron, často s tmavohnědým okrajem. Hlava, nohy a ocas jsou žluté až světle hnědé a příležitostně se zabarvuje do oranžova. Přední nohy mají 4 drápy, stejně jako u Homopus areolatus (u Homopus bergeri mají 5). Zajímavostí tohoto druhu je, že na stehnech zadních nohou se nachází výrazné rohovinové kužely a také třásnité výběžky. Podle toho se také jmenuje femoralis (femur – latinsky stehno).
Způsob života: Charakteristickým životním prostředím jsou skalnatá horská pásma a trávou porostlé náhorní plošiny. Žije ve velmi extrémních přírodních podmínkách. Kdy v létě dosahují až 35°C a v zimě často klesají až pod 0°C. Většina srážek spadne za krátké období v létě. Žije ve skalních štěrbinách a v opuštěných termitištích, ochranu vyhledává i pod kamennými deskami. Nejaktivnější je v časných ranních hodinách, kdy nejsou tak vysoké teploty. V této době hledá potravu, živí se různými trávami, bylinami a sukulenty. Od června do září, kdy je území pokryté sněhem se zdržují v hlubokých skalních štěrbinách, kde tráví zímní spánek. Během tamějšího léta klade 1-3 oválné vejce ( 29-35 mm x 25-27 mm) do zhruba 7 cm hluboké jámy, z nichž se líhnou mláďata dlouhá jen 25 – 30 mm a váží 6 – 8 g.
Ohrožení: Tato želva je ohrožena především ptáky a varany, kteří vyhrabávají vejce ze snůšky a žerou hlavně mláďata. Dále je ohrožena ničením životního prostředí. V Jižní Africe jsou přísně chráněny. Pavel Čermák |
