Její areál výskytu je velmi malý a proto se jedná o jednu z nejohroženějších želv světa. Je to Madagaskarský endemit a vyskytuje se pouze na území maximálně 5000 Km čtverečních.

Rozšíření:

Její areál výskytu je velmi malý a proto se jedná o jednu z nejohroženějších želv světa. Je to Madagaskarský endemit a vyskytuje se pouze na území maximálně 5000 Km čtverečních. Její výskyt je omezen na střed západního pobřeží - na severu od  města Tsiribihana po Mondrovu a dále v malých zbytcích deštného lesa v okolí Andranomena a Ankotrofosty, které jsou jen několik desítek kilometrů od pobřeží a jih areálu zasahuje do suchého opadavého lesa Kirindy.

Popis:

Jedná se o malé pozemní želvy, kdy samice je vždy větší a dospělá měří až 14,8 cm a váží 375 – 670 g, samec měří okolo 11 cm a váží 300 – 400 g.

Pyxis planicauda má shora mírně zploštělý karapax, dále má zkosené, skoro rovné boky. Zadní okrajové štítky jsou zubaté. Každý hřbetní a břišní štítek má světle hnědý nebo žlutý střed s širokým tmavohnědým až černým lemem. Ze středu každého štítku vycházejí paprsky, které pokračují i přes tmavý okraj. Na hřbetních štítcích se obvykle nachází 4 – 9, na břišních 2 – 4 paprsky. Každý okrajový štítek je tmavohnědý a opatřený žlutým proužkem. Hlava je tmavohnědá až černá a leží na ní několik žlutých skvrn. Žluté skvrny leží také nohy na nohou, jejichž šupiny se nepřekrývají. Zploštělý ocas je zakončen jehlovitou šupinou. Stejně jako Pyxis arachnoides má i Pyxis planicauda kloub mezi ramenními a hrudními štítky.

Způsob života:

Pyxis planicauda obývá suché opadavé lesy a buše. Má podivuhodné rozdíly v přírodních podmínkách během celého roku. Období se dělí na 4- 5 měsíční období dešťů a zbytek roku je suché období prakticky beze srážek. Deště začínají v říjnu až prosici a končí v dubnu, toto období se nazývá „hot, humid period“, kdy teploty dosahují až 37°C a vlhkost se pohybuje okolo 80%, za toto období spadnou skoro všechny srážky, až 780 mm. V tomto období jsou želvy mimořádně aktivní, v lese se vytvářejí početné vodní plochy, které želvy rády využívají k pití a koupání. Nejteplejší měsíc je leden, kdy je průměrná teplota 27,7 °C. Po období dešťů nastává období sucha a chladu, tzv. „ dryer season“, kdy jsou maximální denní teploty 21 -  27°C a v noci jen 12 – 15 °C, nejchladnější měsíc je červenec, kdy je průměrná teplota 21°C. Vlhkost v tomto období nepřesahuje 40%. Želvy přestávají být aktivní na začátku tohoto období na přelomu dubna a května a přečkávají toto období zahrabané v listí nebo v půdě , kde aktivují (tzv. letní spánek z důvodu sucha a horka) a čekají na příchod dešťů. Aestivace může trvat až půl roku.

Želvy se živí obvyklou rostlinou potravou – sukulenty, trávou a sezónními rostlinami.

Želvy dospívají v 8 – 12 letech. Samice má 1- 3 snůšky za rok, v každé snůšce je 1 až 2 vejce, které má 34 – 41 mm a váží 15 – 22 g. Mláďata váží 18 g a měří 40 mm. Délka inkubace v přírodě je velmi rozdílná a dlouhá, záleží na přírodních podmínkách, obvykle bývá 254 – 343 dnů, želvy čekají ve vejci až začne období dešťů a poté jej opouštějí. Při umělé inkubaci se líhnou už po 100 dnech.

Ohrožení:

Tento druh je velmi silně ohrožený, protože obývá velmi malé území, které se neustále zmenšuje v důsledku vyklučování lesa. Dále hrozí v období sucha časté požáry. V nejbližší době mu hrozí vyhubení v přírodě.

Je přísně chráněna Madagaskarskou vládou. V červené knize je uvedena jako kriticky ohrožený druh a v CITES je v I.