Informace


Tato želva je celkem hojná a není moc ohrožena, protože žije na území, které skoro vůbec není osídlené člověkem.

 

Rozšíření:
Psammobates tentorius má 3 poddruhy, které se vyskytují v následujících oblastech Jižní Afriky:
Psammobates tentorius tentorius
-tento poddruh se vyskytuje na jihu a východě oblasti Karoo od Grahamstownu až po Mtjesfontein
Psammobates tentorius trimeni
-obývá pobřežní oblast Namibie. Jižní hranice rozšíření sahá až po Lanmbert´s Bay
Psammobates tentorius verroxii
-domovem tohoto poddruhu je severní Karoo, Buschmanland a jižní Namibie
Popis:
Želvy dorůstají od 10 – 14,5 cm, kdy maximum pro P.t.t. je 13,1 cm, pro P.t.tr. je 14,5 cm a pro P.t.v. je to 14 cm. Největší nalezený jedinec byla samice poddruhu P.t.tr. a měřila 14,5 cm. Samci jsou většinou menší a mají delší a širší ocas a také větší štítky na stranách. Oválný, vyklenutý karapax má příkře spadající boky. Každý štítek má kónicky nebo pyramidovitě zvýšený střed obklopený růstovými kroužky. Zbarvení karapaxu kolísá mezi žlutou, oranžovou, červenou až žlutohnědou. Na každém hřbetním štítku se nachází žluté, hnědé nebo černé paprsky. Plastron je žlutý až oranžový a má tmavou pigmentaci. Hlava, krk a končetiny jsou zpravidla žluté až šedohnědé nebo červenohnědé. Charakteristické jsou ostnité šupiny na patách, stejně jako velké, překrývající se šupiny na předních nohou.
Jednotlivé poddruhy se od sebe liší těmito charakteristickými znaky:
Psammobates tentorius tentorius
-plastron má zřetelný vzor podél švů, který vychází z tmavého středu. Středy hřbetních štítků jsou kónicky zvýšené. Na každém hřbetním štítku se nachází 8 – 12 paprsků, na břišním štítku 12 – 14 paprsků a na okrajových štítcích po 3 – 4 paprscích.
Psammobates tentorius trimeni
-tmavé středové skvrny břišních štítků jsou opatřeny buď žlutými paprsky nebo jsou spojeny základním zbarvením. Také u tohoto poddruhu mají štítky karapaxu kónický tvar. Na každém hřbetním a břišním štítku se nachází 4 – 8 paprsků, na každém okrajovém 3 – 4 paprsky.
Psammobates tentorius verroxii
-na zpravidla žlutém plastronu neleží žádný vzor. Příležitostně se objevují tmavé skvrny, které však nemají jasné schéma. Oproti ostatním poddruhům jsou středy hřbetních štítků zploštělé. Na každém štítku se nachází 5 – 6 paprsků. Jejich zvláštním uspořádáním vzniká oční vzor. Každý okrajový štítek má 1 – 3 paprsky
Způsob života:
Psammobates tentorius obývá různé habitaty jako písčité pouště, savany, buše a suché lesy. Lze jej nalézt v rovinách stejně jako ve skalách. Žije velmi skrytě a má dobré krycí zbarvení, proto lze tuto želvu v přírodě velmi těžko najít. V období sucha se zahrabává do písčité půdy pod nízkými keři a znovu se objevuje po silných deštích na začátku relativně krátkého období dešťů. Potravu si hledá ráno a večer, kdy nejsou vysoké teploty, přes den není moc aktivní a schovává se ve stinných místech.Životní prostor každé želvy je zhruba 4 Ha a běžně denně ujde 150 m, aby se pořádně najedla.  Živí se hlavně sukulenty a jednoročními bylinami.
Želvy se páří od září do listopadu, snůšky jsou vykladeny od září do ledna. V každé snůšce je 1 – 3 vejce a samice  má za sezónu 1 – 6 snůšek. Vejce jsou oválná a měří na délku 27 – 35 mm a na šířku 21 – 24 mm. Mají velmi rozlišnou délku inkubace podle prostředí a podle období, kdy byla vejce nakladena, toto rozmezí je 120 – 220 dní, přičemž u horní hranice inkubace se projevuje tzv. diapauza, kdy mláďata ve vejcích čekají na start dešťů, který stimuluje líhnutí. Deště přicházejí zhruba v únoru až dubnu a netrvají dlouho. Mláďata jsou velká 25 – 33 mm a váží 6 – 8 g.
Ohrožení:
Tato želva je celkem hojná a není moc ohrožena, protože žije na území, které skoro vůbec není osídlené člověkem. Mezi jeho přirozené nepřátele patří hlavně ptáci a to zejména vrány, jestřábi a orlové.
V červené knize je jako málo dotčený druh a v CITES je v II.

Rozšíření:

Psammobates tentorius má 3 poddruhy, které se vyskytují v následujících oblastech Jižní Afriky:

 

Psammobates tentorius tentorius

-tento poddruh se vyskytuje na jihu a východě oblasti Karoo od Grahamstownu až po Mtjesfontein

 

Psammobates tentorius trimeni
-obývá pobřežní oblast Namibie. Jižní hranice rozšíření sahá až po Lanmbert´s Bay

 

Psammobates tentorius verroxii
-domovem tohoto poddruhu je severní Karoo, Buschmanland a jižní Namibie

 

Popis:

Želvy dorůstají od 10 – 14,5 cm, kdy maximum pro P.t.t. je 13,1 cm, pro P.t.tr. je 14,5 cm a pro P.t.v. je to 14 cm. Největší nalezený jedinec byla samice poddruhu P.t.tr. a měřila 14,5 cm. Samci jsou většinou menší a mají delší a širší ocas a také větší štítky na stranách. Oválný, vyklenutý karapax má příkře spadající boky. Každý štítek má kónicky nebo pyramidovitě zvýšený střed obklopený růstovými kroužky. Zbarvení karapaxu kolísá mezi žlutou, oranžovou, červenou až žlutohnědou. Na každém hřbetním štítku se nachází žluté, hnědé nebo černé paprsky. Plastron je žlutý až oranžový a má tmavou pigmentaci. Hlava, krk a končetiny jsou zpravidla žluté až šedohnědé nebo červenohnědé. Charakteristické jsou ostnité šupiny na patách, stejně jako velké, překrývající se šupiny na předních nohou.

Jednotlivé poddruhy se od sebe liší těmito charakteristickými znaky:

Psammobates tentorius tentorius 
-plastron má zřetelný vzor podél švů, který vychází z tmavého středu. Středy hřbetních štítků jsou kónicky zvýšené. Na každém hřbetním štítku se nachází 8 – 12 paprsků, na břišním štítku 12 – 14 paprsků a na okrajových štítcích po 3 – 4 paprscích.

Psammobates tentorius trimeni
-tmavé středové skvrny břišních štítků jsou opatřeny buď žlutými paprsky nebo jsou spojeny základním zbarvením. Také u tohoto poddruhu mají štítky karapaxu kónický tvar. Na každém hřbetním a břišním štítku se nachází 4 – 8 paprsků, na každém okrajovém 3 – 4 paprsky.

Psammobates tentorius verroxii
-na zpravidla žlutém plastronu neleží žádný vzor. Příležitostně se objevují tmavé skvrny, které však nemají jasné schéma. Oproti ostatním poddruhům jsou středy hřbetních štítků zploštělé. Na každém štítku se nachází 5 – 6 paprsků. Jejich zvláštním uspořádáním vzniká oční vzor. Každý okrajový štítek má 1 – 3 paprsky

 

Způsob života:

Psammobates tentorius obývá různé habitaty jako písčité pouště, savany, buše a suché lesy. Lze jej nalézt v rovinách stejně jako ve skalách. Žije velmi skrytě a má dobré krycí zbarvení, proto lze tuto želvu v přírodě velmi těžko najít. V období sucha se zahrabává do písčité půdy pod nízkými keři a znovu se objevuje po silných deštích na začátku relativně krátkého období dešťů. Potravu si hledá ráno a večer, kdy nejsou vysoké teploty, přes den není moc aktivní a schovává se ve stinných místech.Životní prostor každé želvy je zhruba 4 Ha a běžně denně ujde 150 m, aby se pořádně najedla.  Živí se hlavně sukulenty a jednoročními bylinami.

Želvy se páří od září do listopadu, snůšky jsou vykladeny od září do ledna. V každé snůšce je 1 – 3 vejce a samice  má za sezónu 1 – 6 snůšek. Vejce jsou oválná a měří na délku 27 – 35 mm a na šířku 21 – 24 mm. Mají velmi rozlišnou délku inkubace podle prostředí a podle období, kdy byla vejce nakladena, toto rozmezí je 120 – 220 dní, přičemž u horní hranice inkubace se projevuje tzv. diapauza, kdy mláďata ve vejcích čekají na start dešťů, který stimuluje líhnutí. Deště přicházejí zhruba v únoru až dubnu a netrvají dlouho. Mláďata jsou velká 25 – 33 mm a váží 6 – 8 g.

 

Ohrožení:

Tato želva je celkem hojná a není moc ohrožena, protože žije na území, které skoro vůbec není osídlené člověkem. Mezi jeho přirozené nepřátele patří hlavně ptáci a to zejména vrány, jestřábi a orlové.

V červené knize je jako málo dotčený druh a v CITES je v II.

 

Pavel Čermák

použitá literatura