Informace


Manouria impressa  je považována za nejhezčí pozemní želvu Asie. Dorůstá do 33 cm a váží až 4 kg.


Rozšíření:
Areál výskytu této krásné asijské pozemní želvy je poměrně velký, začíná ze západu u pohoří Karenni v Myanmaru, přes Laos do Thajska.  Další populace se nachází na severu Malajsie, další menší populace se nachází na jihovýchodě Vietnamu a také byla pozorována na severu Vietnamu a jihu Číny.

Popis:
Manouria impressa  je považována za nejhezčí pozemní želvu Asie. Dorůstá do 33 cm a váží až 4 kg.
Karapax je oválný a shora zploštělý. Všechny okrajové štítky jsou silně zubaté, zadní mírně nadzdvižené. Zoubkování je i u krčních štítků. Zbarvení karapaxu je žlutohnědé až hnědé. Na každém často žlutě lemovaném štítku se nachází velká, tmavá skvrna, ale někteří jedinci mají tmavé výrazné ohraničení každého štítku. Někteří staří jedinci bývají v karapaxu bez kresby a jsou tmavě hnědí. Plastron je žlutohnědý s tmavými švy, příležitostně se vyskytuje také tmavé žilkování. Plastron je v anální části hluboce vykrojen. Přední nohy jsou skoro černé a překrývajícími se šupinami. Zadní nohy a ocas jsou hnědé. Na stehnech se nachází po jednom rohovinovém kuželu, který je častokrát zakončen stejně jako ocas zrohovatělou šupinou. Charakteristickým znakem je dvojnásobně dělený ocasní štítek. Hlava je žlutá až žlutohnědá a je velká s velkou tlamou a hákovitou čelistí v barvě žluté s růžovým pigmentem.
Samci mají silnější a delší ocas.

Způsob života:
Manouria impressa obývá vlhkou zónu tropického horského lesa. Obývá horské, stále zelené tropické pralesy , jedná se o lesy jihovýchodní Asie plné vegetace od piniových lesů a bambusů přes listnaté stromy s epifity a orchidejemi. Manouria Impressa a Manouria emys se občas vyskytují na stejné lokalitě. Manouria impressa vyhledává prostředí s velkou relativní vlhkostí vzduchu, ale na rozdíl od Manouria emys se v jejím životním prostředí objevují jen vzácně nahromaděné vodní plochy, ve kterých by se mohla koupat. Manouria impressa žije na velmi rozsáhlém území, proto jsou i životní podmínky dost rozdílné. Vyskytuje se např. i na vrcholcích hor v 1200 m n.m., ale většinou se pohybuje v nadmořské výšce do 600 m n.m. Nemá ráda přímé sluneční záření a většinu času je zahrabána ve vlhké půdě nebo vlhkém listí. Také během roku mají želvy velmi rozdílné podmínky, které jsou ovlivněny hlavně monzunovými srážkami, mezi červnem a zářím, kdy spadne až 1150 mm srážek.  Suché a studené období je od října do února. Teploty v horkých měsících ( březen až květen) můžou atakovat až 40°C, během studených měsíců( listopad až leden) teplota dosahuje maximálně 20°C a klesá někdy až pod 10°C. Teploty jsou taky velmi rozdílné mezi dnem a nocí, kdy rozdíl může být až 20°C. V zimních měsících želvy hibernují, většinou od konce listopadu až do února, kdy přicházejí první vydatné deště.
Období dešťů je i spouštějícím mechanismem pro páření želv, námluvy probíhají od března do září, samice poté klade do velmi mělkého hnízda 15 – 25 vajec. Mláďata se rodí asi 5 cm velká a jsou žlutá a světle hnědá.
Základní potravou jsou v přírodě různé druhy lesních hub, nic jiného prakticky nejí.
V zajetí se tyto želvy prakticky nevyskytují, protože jim nelze navodit adekvátní přírodní podmínky, dále jsou velmi citlivé a plaché. Tyto choulostivé želvy trpí stresem a po několika měsících bohužel umírají.

Ohrožení:
V přírodě je nejvíce ohrožena sběrem pro jídlo a dále zmenšováním jejího přirozeného prostředí, kdy lesy jsou ve velkém káceny a vypalovány.
V červené knize je zařazena jako zranitelný druh a v CITES je II.
 
 
Pavel Čermák
použitá literatura