Informace

Tato želva žije pouze na území 400 000 m2....
  
Rozšíření:
Je endemická v Jižní Africe. Najdeme ji ve skalnatých horách Velkého Karoo. Jedná se o oblast o rozloze zhruba 400 000m2.
Popis:
Homopus boulengeri je malá, plochá želva. Její krunýř může mít téměř čtyřúhelníkovitý tvar. Boční marginální štíty vedou kolmo k zemi. Nuchální štít je vyvinutý. Je podobná Malacochersus tornieri. Barva může být světle hnědá, béžová, beze skvrn nebo tmavě hnědá. Areoly jsou někdy pokryté skvrnami, někdy vidíme i tmavé štíty se světlejšími švy. Na předních nohou nese pět, na zadních čtyři drápy. Nemá rohovinový nehet na konci ocasu, čímž se liší od Homopus bergeri. Na předních nohou má silné šupiny, tmavší než je hlava s krkem, které jsou žlutavé až světle oranžové. Plastron je červený nebo nažloutlý. 
Maximální délky dosahuje okolo 11 cm.
Způsob života:
Pohybují se převážně v horách, čemuž jsou dobře přizpůsobeny. Většinu času tráví ve skalních štěrbinách, kde je stálejší teplota. Umí velmi dobře splynout v okolí díky své barvě. Aktivní jsou za dešťů a v době, kdy dochází ke změnám počasí. 
Samice klade jediné, poměrně velké vejce. Průměrná velikost je 35 x 24 cm, ale údajně může dosáhnout průměru až okolo 5 cm. Kladení tak velkého vejce je  náročné. Neví se jistě, zda to umožňuje jistá pohyblivost plastronu, nebo zda vejce v době kladení změkne a snadněji pak projde kloakou. 
Mláďata, ale i starší želvy jsou ohrožené mnoha predátory. Nejnebezpečnější jsou vrány, které želvy vynesou do vzduchu a rozbíjejí je shozením na skály. 
Jsou býložravé. Živí  se především sukulenty, travinami a dostupnými bylinami. Pravděpodobně však podobně jako ostatní druhy nepohrdne ani hmyzem. 
Ohrožení:
Přesný stav její populace není znám,  je nutné provést výzkum. Nicméně její teritorium je stále víc narušováno rozšiřující se urbanizací a zemědělstvím. Pomalu se rozmnožují a rychlý úbytek stavu dohání pomalu. Jsou ale chráněné v některých národních parcích.
Je uvedena v příloze CITES II.

 
Jana Skřivánková, DiS.