O způsobu života této želvy je velmi málo informací kvůli omezenému výzkumu a malé četnosti v jejím přirozeném prostředí. Je vázána na vlhké oblasti poblíž řek.

Rozšíření:
Tato želva je svým výskytem omezená na malou oblast na jihozápadě Myanmaru, v oblasti velmi rozsáhlé delty řeky Ayeyarwady, je tedy vázána spíše na vlhčí prostředí.

Popis:
Je velmi podobná G. elegans, nicméně rozdíly mezi oběma druhy jsou poměrně snadno rozlišitelné. Krunýř je velmi tmavý až černý s charakteristickou paprsčitou kresbou. Ta ale na rozdíl od G. elegans nemá tolik paprsků, rozbíhajících se od světle béžového až žlutavého středu ( z jednoho středu se rozbíhá většinou 5 až 7 ramen, u G. elegans jich může být i okolo 10). Celkově pak kresba působí „chuději“. Také dosahuje menší velikosti okolo 30 cm a štíty má spíše ploché. Nuchální štít chybí. Hlavu a končetiny má poseté žlutými šupinami, takže někdy působí velmi světle. Ocas je zakončen rohovinovým trnem a na vnější straně stehen má trny. Oči jsou poměrně velké a živé.

Způsob života:
O způsobu života této želvy je velmi málo informací kvůli omezenému výzkumu a malé četnosti v jejím přirozeném prostředí. Je vázána na vlhké oblasti poblíž řek. Nicméně i zde dochází k určitému střídání sucha a období dešťů. I při chovu v zajetí želvy „ožívají“ při deštích, vodu mají obecně velmi rády. Jinak se jeví dost letargicky, aktivní jsou hlavně ráno a večer.
Kladení vajec probíhá během února a vejce měří 55 x 35 mm. Samice klade vejce do vlhčí humusové vrstvy.
Je spíše býložravá. Živí se převážně bylinami a dostupnou zelení, pravděpodobně však nepohrdne ani hmyzem nebo zdechlinami.

Ohrožení:
Podle IUCN je považována za kriticky ohroženou. Nalézt  ji v jejím přirozeném prostředí je téměř nemožné. V poslední době se však i přesto objevuje na čínských trzích, kde je prodávána na jídlo. Barmánci ji chytají pomocí speciálně vycvičených psů. Také její krunýř bývá občas využíván jako nádoba. Myanmar však nikdy nedal povolení k vývozu, takže želvy  nebyly oficiálně vyváženy. Soukromé chovy pocházejí většinou z původně nelegálního exportu. Některé zoologické zahrady se dnes zabývají chovným programem na zvýšení počtu těchto želv. Stejně tak by rozmnožování mělo být cílem soukromých chovatelů. Limitující jsou omezený výzkum a nedostatečná cílená ochranná opatření.
Je uvedena v CITES II a The Tourtle Conservation Fund ji vede jako ohrožený druh.

Jana Skřivánková, DiS.
použitá literatura